Těžký úděl řidičův

12. 06. 2018 18:18:12
Otvírám sáček s oříšky. Řidič automobilu drží ruku na klíčích v zapalování. Šustění pytlíku mu zastavilo ruku těsně před otočením. Všechno se v tu chvíli zastavilo. I šustění.

Naše pohledy se střetly. Jeho tvář se změnila v čítanku, kterou už znám slovo od slova. Čtu: Miluju svůj vůz. Nenechám mu ublížit. Nehodlám tu uklízet. Dnes ale přitvrdil: ,,Jestli to vysypeš, tak vystupuješ!"

Tento řidič je absolutní kliďas. Pokud se pasažéři vozu chovají jako chirurgové před operací: Umýt ruce. Ničeho se nedotýkat. Vstupujete do sterilního prostředí.

Fakt se snažím, fakt! Ale když minule ty oříšky mi nějak vyklouzly nebo co. Ty vteřiny před karastrofou byly pod kontrolou, fakt! Kdyby mi zapadl jeden, nějak bych to zamaskovala. Ale teda oříškovou lavinu, která se prostě musela sypat zrovna mezi sedadlo a řadicí páku, maskovat nelze. Podle informace na obalu, jsem poslala pod sedadlo spolujezdce 248 g. Situaci ve voze nepřispělo bohužel ani to, že byly obalené v medu. Řidič mlčel. Že ale není slepý, jsem poznala podle toho, že řídil. S výrazem roztomilého štěňátka, co právě udělalo loužičku, jsem chroupala poslední 2 gramy oříšků. Možná kdybych se nahlas nepolitovala: ,,No, a teď mám prd!" , by mu ani necukalo obočí.

Proto před každou takovou operací cítím přirozeně lehkou nervozitu. Od té oříškové katastrofy vím, že jsem sledována. Snažím se proto nefláknout dveřma. Šplhnout si před vstupem do vozu očištěním obuvi. Položit nohy na přesně určené místo. Sledování probíhá i při práci s nástrojem. Propiska je zde povolena od věku 18+, ale musí být pod kontrolou. Moje děti mají smůlu. Nůž je povolen zřejmě z toho důvodu, že koženou sedačku chráním před pitvou vlastním tělem.

Ale taková zdánlivě nevinná Indulona už se dostala na seznam zapovězených věcí. Za to si ale mohl sám, fakt. Obdržela jsem povolení otevřít skříňku v autě a namazat si ruce. Obsah takové skříňky ve voze muže se liší od obsahu skříňky ženy. Pojistky, šroubováky, žárovky, manuály. No, prostě samý kraviny. Důležité věci jako parfémy, řasenky a krémíčky tam z nepochopitelných důvodů nenajdete. Ale on měl Indulonu. Kdyby mi ale řekl, že s ní maže jen těsnění dveří! Mohla bych odhadnout, že se tu roztékala nějaké to léto, aby v zápětí zmrzla v zimě. Byla bych opatrnější, fakt! A netlačila tak urputně. Vzhledem k tomu, že vůz stál, mohli jsme být s řidičem oba v hlavní roli zpomaleného filmu. Plum! Žlutobílá hmota, co pamatovala ještě řidičovo auto na provázku, opustila tubu. To plum aktivovalo řidiče k pozornosti. Myslím, že stihl něco říct, ale ve zpomaleném filmu jsou slova nesrozumitelná. V tomto případě to bylo pro mne dobře. Naše vyděšené oči doprovázely dráhu té hmoty, během níž probíhala modlitba, aby jeji cíl nebyl na textilu. Plesk! Dosedla na palubni desku. Uf! Pomalu jsem otočila hlavu k řidiči. Beze slov. Než jsem ji rozmazala po palubní desce ve snaze ji setřít. ,,Tak kdo maže, ten jede, viď?!" Nezdálo se, že by souhlasil. Další slova si nepamatuju.

Přeprava zavazadel a potravin má dnes již přesně stanovená pravidla. Sklenice od kompotu musí být v tašce zticha. Láhve od piva tomuto nařízení nepodléhají. Mohu vše připravit až k zadními nárazníku, kde řidič náklad kontroluje a s chirurgickou přesností umisťuje do kufru vozu. Dnes už vím, jak musel fyzicky trpět, když jsem do kufru házela plody tátovy zahrady, jak je země urodila. Mlčel. Pár slov však věnoval mému majstrštyku. Kysanému zelíčku. Domácímu. No, tak nebylo utažený víčko, no. Stromeček do auta s takovou vůni prostě nekoupíš. Možná je to škoda v dnešním světě umělých vůní.

Jak jsem byla také poučena, tento sterilní vůz je kapacitně omezen. Každý však vnímáme slovo kapacita jinak. Já vidím kapacitu po střechu. On potřebuje mít volné zadní okénko. Já jsem typická krabičkářka. On je konzervativní igeliťák. Neboť je při každé takové dlouhé operaci prvořadé zdraví, hrabu se v igelitkách, přestože to mému nervovému zdraví neprospívá.

Pořadí pasažérů určuje řidič. I jejich druh. Myš si prostě v jeho voze zadek vozit nebude. Ani francouzská. Řidič identifikoval černého pasažéra podle rozkousaného polystyrenu cestovní lednice. Bohužel umístěné v autě. Další stopy vedly k sýru, jehož smrad by mohl nahradit resuscitaci. Proběhly výslechy svědků. Přestože přítomnost myši ve voze nebylo možné prokázat, hrozilo, že ta mrcha tam je a bude se chtít zakousnout do některého z kabelů.

Započal hon na myš. Vražda byla jedním z několika řešení. Pastička a jed tak patřili pár dní k základní výbavě vozu. Otráven byl ale jen řidič, protože ta mrcha neměla v plánu chcípnout v autě. Řidič tak našel na internetu návod na vyplašení myši. Na tom poli v daleké Normandii, kde se konal první autokoncert pro myš, dlouho nic neporoste. Ale ta myš, jestli na tom koncertě vůbec byla, na to jistě do dneška vzpomíná. Žádné strkání ve frontě, V.I.P. místo na kožené sedadle v první řadě. A ty výborné oříšky!

Tento řidič je prostě absolutní kliďas. Proto s ním jezdím už víc jak dvanáct let. No, možná teď už si budu muset vystoupit. Jestli teda vůbec budu smět nastoupit.

Autor: Terezie Čerbáková | úterý 12.6.2018 18:18 | karma článku: 14.14 | přečteno: 624x

Další články blogera

Terezie Čerbáková

Volvo, traktor a kočárek

Bylo mu už dvacet pět let, když ho můj muž adoptoval. Stal se hrdým otcem. Každý se ho ptal, jak k němu přišel. Všude s ním byl středem pozornosti. Pečoval o něho s mateřskou láskou. Dodnes je to jeho miláček.

24.5.2023 v 22:22 | Karma článku: 8.06 | Přečteno: 400 | Diskuse

Terezie Čerbáková

Vlk v županu

Wiki je děsně chytrá holka. Ví všechno o kynologii. Takže jako ví všechno o psech. Já jsem teda spíš odbornice na to kino. Ale náhodou i psa poznám. Wiki, teda celým jménem Wikipedie, říká, že předchůdcem psa je vlk obecný.

17.5.2023 v 22:01 | Karma článku: 9.87 | Přečteno: 275 | Diskuse

Terezie Čerbáková

Láska v knedlíku

Sedím na lavičce před kostelem a věřím. Věřím, že po mši konečně všichni vyjdou. Zatím vyšel jen holub domácí a šněruje si to ke mně. Hlava mu jede v rytmu techno music a s každým krokem vyťukává zobákem do vzduchu morseovku.

13.1.2022 v 22:53 | Karma článku: 14.65 | Přečteno: 401 | Diskuse

Terezie Čerbáková

Ty číčo!

Obdržela jsem titul Ty Číčo! Na ulici. Za nic. Na chvíli jsem skoprněla a zmohla se jen na vyrazné: Prosím? Kolíbajicí se seniorka si jen odplivla pres rameno: Seš číča! A kolíbala se dál. Slyšela jsem dobře. Fakt tam bylo P!

9.12.2021 v 21:23 | Karma článku: 18.89 | Přečteno: 943 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 22.20 | Přečteno: 329 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.13 | Přečteno: 288 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 506 | Diskuse
Počet článků 16 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 580

Narodila jsem se jako Husákovo dítě na Náchodsku. Praha mne spolkla natrvalo, až když ve školách visela fotka Václava Havla velmi pevně. Denním chlebem je mi profese fyziofitnesstrenérky a fitnessinstruktorky. Jsem organizátorka sportovních víkendu, táborů, milovnice své profese, života, hor - s lany i bez, švadlena, aranžérka, zednice, řidička traktoru, uklízečka, pradlena, kuchařka, prořízlá pusa, ale hlavně máma dvou dětí.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...